Kapsulace prsou: Co byste měli vědět

Kapsulace prsou, známá také jako kontraktura kapsuly, je jednou z nejběžnějších komplikací po augmentaci poprsí pomocí implantátů. K této komplikaci dochází u 4–5 % žen.

V tomhle článku se dozvíte, co kapsulace prsou vlastně je, jak ji rozpoznat a jak probíhá léčba.

Co je kapsulace prsou?

Když je vložen implantát, tělo reaguje vytvořením tenké vrstvy pojivové tkáně kolem něj, což je normální a přirozená reakce. Tato tkáň se nazývá kapsula. Někdy se však tato tkáň stane nadměrně tuhou a stáhne se kolem implantátu, což způsobuje, že se ňadro stane tvrdým a hrozí jeho deformace. Tento proces se nazývá kapsulární kontraktura.

Když se implantát vkládá nad sval, je kapsulární kontraktura mnohem závažnější a její léčba je komplikovanější než v případě implantátu vloženého pod sval.

Jak rozpoznat kapsulaci prsou?

Kapsulaci prsou lze rozpoznat podle několika charakteristických znaků:

1. Změna tvaru a velikosti prsou: Prso působí nafoukle nebo asymetricky v porovnání s druhým ňadrem.
2. Bolest nebo nepohodlí: Tuhnutí kapsuly pravděpodobně způsobí nepříjemný tlak nebo bolest.
3. Zvýšená tvrdost prsou: Postižené prso bývá pevnější, resp. tvrdší než zdravé.

Kapsulaci prsou rozlišujeme podle míry závažnosti, kterou popisují 4 Bakerovy stupně:

• Baker stupeň I. – prsa jsou měkká, tvar působí přirozeně,
• Baker stupeň II. – prsa stále působí přirozeně, ale na dotyk jsou mírně ztuhlá.
• Baker stupeň III. – na prsou je viditelná deformace, na pohmat jsou prsa ztuhlá,
• Baker stupeň IV. – kapsulární kontraktura v nejzávažnější formě, prsa jsou tvrdá, výrazně deformovaná a bolestivá.

Proč kapsulace prsou vzniká

Přesná příčina kapsulace nebyla zcela definována. Vědci identifikovali několik potenciálních faktorů, které mohou hrát roli. Příčiny vzniku kapsulace zřejmě souvisí s imunitní odpovědí těla na cizí těleso. Záleží také na typu implantátu, jeho umístění a povrchu. Implantáty mají hladký, texturovaný nebo mikro texturovaný povrch, přičemž obecně kapsulace vzniká méně často právě při použití implantátů s texturovaným povrchem.

Kromě toho do hry také vstupují individuální faktory, mezi které patří genetika pacienta, případná infekce v oblasti implantátu, ale i samotný průběh hojení.

Jak řešit vzniklou kapsulaci

Je-li příčina peroperační, kapsulární kontraktura se u pacientek objevuje už 2-4 týdny po operaci, případně do 2 měsíců nebo prakticky kdykoliv po operaci. Když vznikne, vyžaduje pozornost a důslednou léčbu. Existují různé možnosti, jak se s touto komplikací vypořádat, a to chirurgické i nechirurgické.

Chirurgická Léčba

V závažnějších případech nebo když nechirurgická léčba selže, je zpravidla nutný chirurgický zákrok:

• Kapsulotomie: Tento zákrok spočívá v provedení chirurgických řezů uvnitř kapsuly (vazivového obalu) a tím dochází k jejímu uvolnění. Vzniklý obal se tedy neodstraňuje, ale dochází pouze k jeho uvolnění a poskytnutí dostatečného prostoru pro implantát. Tato metoda je vhodná spíš pro méně vážné případy kapsulární kontraktury.
• Kapsulektomie: V některých závažnějších případech je nutné odstranit celou zbytnělou kapsulu. Když se kapsula odstraní, snižuje se sice riziko opakovaného vzniku kapsulární kontraktury, ale její znovuobjevení se nedá zcela vyloučit.
• Revize implantátu: Někdy je nutná výměna implantátu nebo změna jeho pozice, aby se zabránilo opakování kapsulární kontraktury.

Nechirurgická léčba

Nechirurgické metody jsou vhodné v mírných případech kapsulární kontraktury nebo jako doplňková léčba k chirurgickým zákrokům:

• Antibiotika: Volí se v případě, že je za příčinu považovaná infekce.
• Kortikosteroidy: Někdy lékař volí i léčbu kortikosteroidy, které mají také protizánětlivé účinky.
• Fyzikální terapie: K uvolnění kapsuly jsou někdy doporučeny i terapeutické masáže a specifická cvičení.
• Ultrazvuková terapie: K uvolnění zbytnělé kapsuly pomáhá také ultrazvuk.

Je nutno podotknout, že i po léčbě nebo reoperaci se může kapsulace opět vrátit.

Jak snížit riziko kapsulace

Riziko kapsulace lze snížit několika způsoby:

Dodržení sterilních podmínek a techniky „no-touch“: Chirurg musí zajistit maximálně sterilní prostředí a ideálně použít i no-touch techniku, tedy minimalizovat kontakt rukou či používaných nástrojů s tkání a implantáty. Tato technika snižuje riziko kontaminace implantátu a pozdější vznik infekce.

Povrch implantátu: Doporučuje se již zmiňovaný implantát s texturovaným nebo mikro texturovaným povrchem.

Vitamín E: Užívání vitamínu E má vliv na regeneraci kůže a působí také na kolagenová vlákna tvořící kapsulu, které změkčuje a tím se snižuje případné napětí v prsou.

Masírování prsou: Předejít kapsulaci lze i pravidelnou masáží prsou ještě před zákrokem, čímž je připravíte na implantát.

Antibiotika: Infekci lze předcházet i již zmíněnými antibiotiky, které pacientka dostane během i po zákroku.

Kompresní podprsenka: Nezbytnou součástí hojení prsou po zákroku je i nošení kompresní podprsenky. Více o pooperačních podprsenkách se dozvíte v článku Pooperační podprsenka: nepostradatelná pomůcka při zotavování po operaci prsou.